Capo Vaticano aneb kaktusový ráj, špína a průzračné moře

19:49:00



Před několika dny jsem se vrátila z dovolené v Ricadi, oblast Capo Vaticano, Kalábrie. Kalábrii (tedy jih Itálie) jsme chtěli navštívit už dlouho. Vždy jsme totiž jezdili do Bibione, což je Čechy oblíbená destinace a já naprosto miluju Itálii, a tak jsem ocenila možnost jet do jiné části této krásné země.
Dva dny před odjezdem jsme si přes booking.com zabukovali ubytování (jelikož máme jako 3 dospělí a 2 děti problém cokoliv sehnat) a plní nadšení jsme se začali balit.




CESTA

Jenže v den odjezdu začala krize, když jsme si uvědomili, že před sebou máme necelých 2000 kilometrů. S cestováním sice nemám žádný problém, ale stejně mi z tak dlouhé cesty bylo trochu mdlo. Prvních zhruba 10 hodin bylo v klidu, ale kolem osmé hodiny večer jsem začala mít všeho po krk a hrozně jsem se nudila. To jsem měla neskutečnou krizi a nevěděla jsem, jak se zabavit. Po druhé hodině ráno jsme dojeli za Řím, kde jsme v autě přespali a během osmé ráno opět vyrazili na cestu.

UBYTOVÁNÍ

Kolem čtvrté jsme dorazili do ubytování a to do Residence Esmeraldo. Zhruba hodinu jsme se totiž motali po Capo Vaticano a nemohli nic najít. Navíc všude byla siesta aneb města duchů, takže nebyla možnost se kohokoliv zeptat. Nicméně jsme tam nějak trefili a šli na recepci. Tam se recepční divily, že o nás vůbec neví, ale pak nás ve svém systému našly a řekly, že musíme počkat ještě tak hoďku než se uklidí pokoj. Proto jsme mezitím zašli na pláž. Kopec vedoucí na pláž - hrůza. Prudký, dlouhý, v horku nesnesitelný. Vlny obrovské, úplně se lámaly o kameny a strašný vítr. Přijeli jsme do docela hnusného počasí, protože nám pak začalo strašně pršet. Prošli jsme se po pláži, smočili si nohy a šli zpátky nahoru, abychom se mrkli na bazén. Po vyšplhání toho krutého kopce jsme se rozhodli, že budeme k moři jezdit autem. 
Jakmile jsme dostali klíče, tak jsme zamířili do našeho apartmánu, který byl v prvním domě, takže jsme byli blízko ulice a bazénu. Apartmán se nám nejdřív moc nelíbil, protože byl docela chudý, ale den ode dne jsem tam byla spokojenější. Měli jsme uzounký ale dlouhý balkón s výhledem na moře. Z balkónu a i hlavním vstupem se vstupovalo do kuchyně, kde byl i jídelní stůl, chodbou se pokračovalo do prvního pokoje, kde byly dvě lůžka a nakonec do ložnice s manželskou postelí a jednolůžkem. Z chodby se šlo i do koupelny. Apartmán byl menší, ale pro nás pět dostačující a opravdu se mi tam líbilo.

PLÁŽ

Naše pláž byla krásná. Jednou jsme byli na té přímo po námi, kde byl ale skalnatý přístup a tak jsme začali chodit na tu vedlejší, která se jmenovala Quattro Scogli Beach. Pláž byla písečná, občas z trochu hrubšího písku, což bylo při chození docela nepříjemné, ale člověk si po pár dnech zvykl. Nevýhodou byla rychlá hloubka. Moře hodně rychle klesalo, takže jste po zhruba 3-4 metrech byli v hloubce 160 m a o další dva metry už byla hloubka třeba 4 metry. Moře bylo ale nádherně průzračné, nejhezčí moře, jaké jsem kdy viděla a to jsem navštívila mnoho míst. A navíc na Itálii fakt luxusní. I když jste byli v hloubce, tak jste pořád viděli na dno.

VÝLETY ANEB CO JE OKOLO

Druhý den jsme vyrazili na ,,maják" (i když jsme na žádným majáku nebyli, ale všichni tomu tak říkali, tak budiž). A tam byl opravdu nádherný výhled a já bych se tím pohledem mohla kochat několik hodin a pořád bych neměla dost. Pak jsme si tam dali zmrzlinu, která byla naprosto vynikající, ale co jiného bychom od Italů čekali. Ti mají prostě nejlepší zmrzlinu a to mi nikdo nevezme.
Jeden jsme i vyrazili na Tropejskou pláž, kde jsme si chtěli koupit slunečníky a chvíli tam pobýt, jenže byly obrovské vlny (které u nás vůbec nebyly) a tak jsme si ji jen prošli a pak jeli domů. A jeden z posledních večerů jsme vyrazili do Tropey(i?) znovu a vtrhli do nočního života. Parkovali jsme asi kilák nebo dva od centra a příchod do města byl opravdu světový. Hrozný starý baráky, všude špína, odpadky, neskutečně zanedbané. Ne že by centrum města bylo nějak luxusní, ale mě se to staré a historické líbilo. Samozřejmě, že všude prodávali téměř stejné blbosti, jenže co byste čekali od turistického místa. A z vyhlídky, která je v Tropee byl krásný západ slunce.
A co je ještě okolo? Pořádný bordel. Jinak to říct nejde. Kolem silnice jsou poházené odpadky, neposekaná tráva, která roste až do cesty a opravdu to kazí krásy Kalábrie.

NA CO SI DÁT POZOR

Pokud jedete autem nebo si ho tam půjčíte, tak velký pozor. V Itálii se nehraje na přednosti či semafory a stopka jim vůbec nic neříká. A blinkry už vůbec neočekávejte, ty po pár dnech vysadil i můj táta. Ale oni tam na to asi jsou zvyklí, protože mají auta obouchané ze všech stran a je jim to úplně jedno.
Dalším bodem na co bych ráda upozornila je hygiena, ale to je věc každého z nás a to že se to děje mně, tak to neznamená, že na tom budete stejně. Já si totiž pokaždé z Itálie přivezu nějakou ,,památku". Nebudu vám vypisovat, co všechno jsem si už přivezla, ale zkrátka a jednoduše si dávejte pozor na kožní nemoci. Ty vás ale můžou potkat kdekoliv.



Kaktusy rostou úplně všude. Kolem cesty, na skalách, pro mě jako milovníka kaktusů úplně nebe.


Fotky z vyhlídky, kterou jsme navštívili druhý den.


Naše pláž.


Tropea.


Ještěrky potkáte na každém kroku.


Nádherný západ slunce z Tropee.


Vynikající jídlo k Itálii patří. Poprvé jsem vyzkoušela Tartufo, které všude nabízeli. Měla jsem verzi black, což je napůl čokoládová a oříšková zmrzlina a je to plněné nějakým čokoládovým krémem. A ačkoliv čokoládovou zmrzlinu ráda nemám, tak tohle bylo opravdu vynikající.


Kousek od nás u jednoho suvenýrového obchůdku rostly banány.


První fotografie jsou foceny zrcadlovkou Canon EOS 600d, ty čtvercové jsou z iPhone 5.

You Might Also Like

1 komentářů

  1. Ahoj Karolínko, máš moc krásnou stránku a ty fotky jsou božíííí!!! Skvělý článek.

    OdpovědětVymazat

OBLÍBENÉ ČLÁNKY