neděle 7. října 2018

RECENZE: Blaine Harden - Útěk z Tábora 14



Když se řekne Severní Korea a "pracovní" tábory, tak se vám nejspíš, co se knih týče, vybaví jako první Útěk z Tábora 14 od Blaine Hardena, kde popisuje život Sina, který se narodil právě v gulagu a jako jediný odtud i utekl.

Útěk z Tábora 14 je knížka, která byla před pár lety neskutečným hitem, protože si pamatuju, že ji všichni četli, všichni o ní mluvili a hrozně lidí ji shánělo v bazarech knih. A upřímně řečeno, když nad tím teď přemýšlím, tak se nedivím, že o ni byl takový zájem. Je to totiž Kniha s velkým K. Je jiná než ostatní knížky třeba přeživších z koncentračních táborů, protože vypráví o něčem, co se stále bohužel děje a nezdá se, že by se blížil konec téhle hrůzy.




Děj knihy se zaměřuje na život Severokorejce Sina, který se narodil v jednom z pracovních gulagů, konkrétně v Táboře 14, který podle všeho patří mezi ty nejhorší. Narodil se dvou manželům, kteří manželství dostali v táboře jako "odměnu". V knize jsou popsány všechny věci, které zažíval včetně dost nechutnýho mučení a držení ve věznici po dobu několika měsíců. Sin neznal lásku, neznal přátelství a neznal ani důvěru, protože na sebe všichni jen donášeli. Kdo chtěl přežít, musel mít na prvním místě jen a jen sebe. Nevypráví ale jen o věcech, který zažil jen on sám, ale vypráví i o svých spolužácích, kteří si ublížili při práci nebo byli umláceni k smrti přímo před jeho očima. Jednoho dne ale Sin prozřel díky dvoum lidem, který potkal a který mu říkali, jak to vypadá za plotem a uvědomil si, že tenhle život není správný. Proč by měl takhle žít, když se může mít líp, ačkoliv je ale velká šance, že ho při útěku zastřelí? Za zkoušku to ale stojí. A tak se s jedním z mužů domluvil a rozhodli se k útěku. Jeho přítel při něm ale zemřel, čehož ale Sin využil, jelikož díky tomu mohl projít plotem. Utekl, schovával se a přežil. Všechno pro něj bylo těžký, protože to bylo něco novýho. Najednou měl přátele, cítil lásku a věděl, že může lidem důvěřovat, protože to na něj neřeknou.

Nutno poznamenat, že Sin po několika letech přiznal, že ne všechno je v knize pravda. Například jeho věk v době mučení nebo jiné věci, které trochu pozměnil. Dalo by se říct, že mu to hodně lidí vyčítá, ale já se mu nedivím. Už jen to, že o tom dokázal takhle mluvit je úctyhodný a i kdyby si něco vymyslel, tak to knize neubírá na kvalitě, protože všichni víme, jaký hrůzy tam probíhají a nelze se tedy divit, že o tom nechce mluvit, protože to pro něj je bolestivý.

Ať je ale pravda jakákoliv, tak to nic nemění na tom, že je to fantastická kniha, kterou by si měl přečíst každej. Ano, všichni víme o koncentračních táborech, jenže to je všechno minulost. Pracovní tábory v Severní Koreji jsou současností proti který se musí bojovat, protože lidská práva jsou něčím, co má každý v životě mít - nehledě na věk, barvu pleti nebo svéprávnost. A to lidi v celý Severní Koreji neznají a zřejmě nikdy ani znát nebudou. Vím, že když si přečtete knížku, tak jim nepomůžete, ale aspoň si uvědomíte, jak strašně dobře se máte, že žijete tam, kde žijete. Protože oni takový štěstí nemají. A proto je důležitý šířit osvětu, protože se třeba jednou objeví šance jim pomoct.

PS: Vzhledem k tomu, že Sin před pár lety přiznal, že v něčem lhal, tak stále čekám na nějakou reedici, kde to bude už "popravdě". A pokud se objeví, tak si ji určitě ráda přečtu.


HODNOCENÍ:

Nastřádaly se mi nějaký otázky na který se často ptáte, jak ohledně blogu a mě, tak jsem pro tyto dotazy vytvořila samostatnou stránku. Odpovědi si můžete přečíst tady a v případě jakýchkoliv jiných otázek se mě nebojte kontaktovat.



6 komentářů:

  1. Koncentrační tábory už jsou dávno za námi a lidi rychle zapomínají na hrůzy, co byli. Myslím, že si společnost ani nechce připustit, že někde ještě něco takového existuje.. Já jsem byla v Terezíně a Osvětimy a jsou z toho teda dost temné zážitky. Vždycky si akorát říkám proč, proč to muselo dojít až takhle... Ještě více děsivé atmosféry tomu nahrává fakt, že je to z velké části podle pravdivých událostí...

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak! V Terezíně jsem sice nebyla, ale Osvětim jsem navštívila dvakrát. Takhle to zkrátka dopadá, když se někdo rozhodne, že je něco víc než ostatní a lidi se stejně neponaučí :(

      Karolína & Korea v Česku

      Vymazat
  2. Reedici bych si taky ráda přečetla, byla to jedna z nejsilnějších knih, co jsem kdy četla.

    OdpovědětVymazat
  3. Pěkná recenze :) Knihu neznám, ale vypadá zajímavě. Hlavně to nejspíš bude opravdu silný příběh :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě ji doporučuju! Není to nic pro slabý žaludky, ale stojí to za to si ji přečíst :)

      Karolína & Korea v Česku

      Vymazat