středa 2. května 2018

Samostudium korejštiny - jak na hangul? [02]



 Když začínáte s korejštinou, tak prvním krokem k úspěchu je naučení se hangulu. Bez toho totiž nemůžete fungovat. Hangul je vlastně korejským písmem nebo spíše znaky, když budeme přesnější. Jak my fungujeme s latinkou, tak oni fungují s hangulem. Na první pohled se může zdát, že je hangul těžký - přece jen jsou to znaky. Ale když se do něj vrhnete, tak přijdete na to, že je mnohem jednodušší než se zdá.

 Hned na začátek upozorňuju, že nejsem lektor ani nic podobnýho, ale chci se s váma podělit jako studentka korejštiny se svými radami a tipy, co dělat a čeho se vyvarovat. Jsou to věci, co mi hodně pomohly, a tak by mohly pomoct i vám.







 Jak jsem zmínila na začátku, tak hangul je jednoduchý a dá se rychle naučit. Kromě toho znaků není moc. Celý hangul tvoří jen 24 znaků a dělí se na souhlásky a samohlásky. Souhlásky tvoří 14 znaků a samohlásky zbývajících 10. Z těchto znaků se pak tvoří ještě dvojité souhlásky, kterých je 5 a složené samohlásky, kterých je 11.

 Stejně jako v češtině, tak i tady je rozdíl mezi ručně psaným a na počítači psaným znakem.




 Pokud jste doufali, že to bude až takhle jednoduchý, tak vás bohužel zklamu. Ačkoliv je hangul sám o sobě jednoduchý, tak výslovnost jej posunuje na úplně jiný level.
 Korejština má hodně pravidel změn výslovnosti, kterými je ale lepší se zabývat, až když se hangul naučíte.

 Změny můžou být základní, jako třeba že ㅂ (b) bude někdy znít jako P, ㄱ (g) bude někdy znít jako K a ㄹ může znít jako R i jako L.

 A pak jsou tady ty složitější změny. Tam patří třeba to, že pokud znak končí na ㅅ (s), ㅈ (j), ㅊ (ch) nebo ㅎ (h), tak se jejich ,,běžná" výslovnost ztrácí a výslovnost se mění na "T" (např. 것 nebo 꽃). Stejně jako pokud budete mít nějaký znak a za ním třeba ㅟ, tak to nebude znít vždy jako wi. Jsou ještě další změny, ale těmi vás teď zatěžovat nebudu. I já sama jsem se je učila, až když jsem probrala celej hangul.



 A teď se už konečně dostáváme k tomu, co vás asi zajímá nejvíc a kvůli čemu tenhle článek píšu. Jak se vlastně hangul naučit? Nebo spíš jak se ho naučit efektivně s tím, že jej hned zas nezapomenete.

 Prvním krokem k úspěchu je si udělat na učení čas. Čas během kterého vás nikdo nebude rušit a vy budete mít dostatek času všechno vstřebat. Kámen úrazu je totiž naše romanizace. Žijeme celý život v romanizaci a najednou skočit do znaků není úplně nejjednodušší. A tím se dostávám hned k dalšímu bodu a tím je...

 STOP ROMANIZACI!! Věřte mi, nepřepisujte si slova v hangulu do latinky. Přepisujte si ho třeba u prvních 5-10 znaků, ale pak konec. Je to sice těžký, ale naučíte se hangul číst a líp vám vleze do hlavy. Pak pro vás bude jednodušší si znaky a celkově celý slovo vybavit, protože jakmile to přepíšete, tak ho uvidíte ,,svým" jazykem a z toho se už nevyhrabete.

 Vyrobte si kartičky nebo tabulku. Jestli mi něco v začátcích opravdu pomohlo, tak to byla tahle skvělá tabulka. Vystřihla jsem si obdelník z tvrdýho papíru na kterej jsem z jedný strany napsala všechny souhlásky a na druhou stranu samohlásky i s výslovností. Je to skladný, můžete to sebou nosit všude a navíc se z toho dá pěkně učit. Nebo můžete vyzkoušet i kartičky, kde z jedný strany napíšete znak a z druhý, co to je za písmenko. Můžete si takhle zkoušet, jak moc jste pokročili, protože správnou ,,odpověď" uvidíte, až když kartičku otočíte.




 KPOP. Vážně. Mnoho lidí říká, že se nemáte učit s pomocí kpopových písniček, ale mně pomohly se zapamatováním některých znaků. Zkrátka jsem si zapamatovala názvy písniček (뱁새, 말아요 atd...) a díky nim si vryla do paměti, co který znak znamená.

 Trénujte, trénujte, trénujte. Kdykoliv kdy máte volnou chvilku, tak si na kus papíru pište znaky a dostávejte je do paměti. Já to takhle dělala, a pak jsem byla tak zblblá, že jsem přepisovala anglický slovíčka do hangulu, i když tam vlastně takhle neexistují.

 Zkuste spojovačky! Spojovačky jsou podle mě skvělou věcí v učení hangulu. Najdete je v učebnici Korean From Zero na konci každý lekce týkající se hangulu. Učebnice je k volnýmu stažení zde.



 A hlavně se nevzdávejte. Jak jsem říkala už v prvním díle, kterej se zabýval tím, z čeho se učím, tak učit se korejštinu sám je dlouhá a bolestivá trať, ale není nemožný ji doběhnout do konce.

Žádné komentáře:

Okomentovat